3. setkání projektu Refugees in Europe ve Francii

09.05.2017

3. setkání projektu Refugees in Europe se koná od 8. do 14. května a hostitelskou školou je francouzská Collège Saint Exupéry ze Saint Jean de Braye na předměstí středofrancouzského Orléans. Na setkání vycestovaly tři žákyně deváté třídy spolu s koordinátorem projektu na ZŠ Mládí. Cílem je zamyslet se nad situací mladých uprchlíků a imigrantů, kteří se musí naučit chodit do škol v hostitelských zemích. Jde o téma přímo se týkající života zapojených žáků i učitelů. Jak jsme se mu po celý týden věnovali?

 

První den byl tradičně věnován cestě se závěrem v podobě setkání hoštěných (žáků) a hostujících (rodin). Cesta do Saint Jean de Braye vedla přes hlavní město Francie a mimo letadla i několik vlaků, prostředků MHD obnášela i několik nachozených kilometrů s cestovními zavazadly. Po celodenním putování, které bylo zpestřeno návštěvou pařížských muzeí s přírodovědnou tematikou týkající se vývoje člověka a které dovolilo podívat se na současné problémy lidstva v trochu širším měřítku, jsme společně s německými žáky dorazili na místo setkání kolem půl sedmé večer. Zítra nás čeká první pracovní den, začínáme (pro nás) návratem do Paříže.

Druhý den jsme vyplnili návštěvou Muzea historie imigrace, které se nachází na východě Paříže. Muzeum sídlí v jediném zachovaném pavilonu z Velké koloniální výstavy z roku 1931 a ukazuje rozmanité zkušenosti uprchlíků i migrantů, kteří do Francie během dvou staletí přišly, ať již dobrovolně, nebo z donucení. Osudy Italů, Belgičanů, obyvatel bývalých francouzských kolonií z Afriky i Asie i současných uprchlíků z válkou či diktaturami postižených zemí nás v angličtině provedla zkušená průvodkyně, která se žákům i učitelům snažila ukázat, jak stejný je jejich příběh napříč časem. Například odpor Francouzů k italským migrantům z devatenáctého století je zcela srovnatelný s aktuálním strachem z muslimských uprchlíků. I přes obtížné téma i jazyk naši žáci prohlídku zvládli a odnesli si z ní nejednu důležitou zkušenost. Třeba i o tom, kolik bychom toho v životě bez migrantů neměli – od oblíbených kuchyňských nástrojů po nové tradice.

Oběd jsme strávili v přítomnosti jarního slunce a sendvičů v Bois de Vincennes, obřím lesoparku na východní straně Paříže, a poté jsme se ve školním autobuse projeli po hlavních třídách Paříže. Zastávka na slavném Trocadéro a možnost vyfotit se se „starou dámou“ byla zaslouženou odměnou za tento obohacující i náročný den.

Středa byla naším třetím dnem setkání, prvním v budově Collège Saint-Exupéry. Po krátké prohlídce vstupní haly s výstavou fotografií s tematikou života uprchlíků jsme byli přivítáni vedením školy a následně začali pracovat na úvodním úkolu. Jeho cílem bylo pochopení stereotypů o imigraci uvedených na vystavených plakátech. Žáci měli vytvořit vlastní postery, které by na základě statistických dat jasně ukázaly, jak dramaticky se často liší naše představy například o počtech imigrantů či jejich zapojení do společnosti země, kam přicházejí. Žáci pracovali v mezinárodních skupinách a mimo angličtiny museli použít i své znalosti francouzštiny, neboť informační plakáty z výstavy byly v tomto jazyce.

Dalším bodem dopoledního programu byla prezentace zástupce škol UNESCO Jeana-Marca Sepsaulta a workshop založený na několika z cílů udržitelného rozvoje UNESCO (http://www.un.org/sustainabledevelopment/) pro rok 2030. Žáci se společně domluvili na volbě jednoho z cílů (potlačení chudoby, rozvoj vzdělání, boj proti hladu, rovnost pohlaví, klima a problematika práva, míru a silných institucí), který následně nastudovali z poskytnutých materiálů a shrnuli vlastní nápady na řešení problému formou plakátu. Zástupce UNESCO totiž správně připomenul, že úkolem pro společnost není pouze pomáhat s integrací uprchlíků, ale hlavně řešit problémy, které přispívají k tomu, že se lidé uprchlíky stávají.

Po obědě jsme se školním autobusem vydali do nedalekého univerzitního kampusu, kde sídlí Radio Campus. Jeho reportér s námi přijde v pátek natočit reportáž o našem projektu, žáci tak měli možnost se seznámit s tím, co nahrávání obnáší a na co si v pátek dát pozor.

Předposlední pracovní den jsme se zaměřili na shrnutí poznatků o škole a uprchlících. Žáci připravili krátké rady pro nově příchozí žáky v angličtině i národních jazycích. Tyto rady jsme posléze přepsali do webového rozhraní na stránce www.padlet.com, kde budou k dispozici každému, kdo je bude potřebovat.

Odpoledne za námi dorazil zástupce Radio Campus, aby se studenty nahrál reportáže a interview nejen o nich a uprchlících obecně, ale také o jejich vztahu k nově příchozím žákům, které jsme poznali včera a od kterých jsme dnes za předvedené scénky dostali symbolický dar. Odkaz na reportáže naleznete později na našem webu (https://twinspace.etwinning.net/28183). 

Podvečer jsme společně s rodiči, učiteli i dalšími zaměstnanci školy mohli probrat (rychle!) uplynulý týden na společném setkání s večeří. Přestože ještě nekončíme a v sobotu nás čeká další program, můžeme již říct, že to byly dny, na které budeme rádi vzpomínat – dozvěděli jsme se mnoho informací, odvrhli některá klišé o uprchlících, porovnali si život u nás a jinde, bezproblémově jsme se rozmluvili v angličtině, zkusili komunikovat ve francouzštině a navázali kontakty, které budou snad pokračovat i za horizont tohoto setkání či projektu.

V sobotu jsme se sešli v nezvykle prázdné škole, abychom si poslechli prezentaci zástupců Amnesty International včetně osobního svědectví syrských uprchlíků, kterým se díky vzdělání podařilo rychle integrovat do francouzské společnosti. Pomohla jim i předchozí znalost francouzštiny, která je v Sýrii tradičním cizím jazykem.

Během prezentace i následné diskuze jsme si mohli opět uvědomit, jak důležité je pomáhat bez předsudků a v mezích vlastních možností. Stejně tak jsme mohli s respektem ocenit práci organizací, které si prosazování lidských práv a míru berou jako svůj nejvyšší cíl.

Zítra nás již čeká jen loučení a cesta domů. Tak tedy, šťastnou cestu!

Mgr. Tomáš Klinka, PhD