201009221203_UKFRGE_banner_sm.jpg

14. října 2015

Základní škola Mládí se na počátku 90. let, od školního roku 1990/1991, profilovala jako škola s třídami s rozšířenou výukou jazyků. V tom školním roce byly otevřeny první dvě takové třetí třídy. V jedné byla prvním jazykem angličtina a ve druhé němčina. Postupně počet těchto tříd narůstal a na 2. stupni přibyl druhý jazyk. V letech 2007 a 2008, kdy všechny základní školy vypracovávaly svůj vlastní školní vzdělávací program, pedagogický sbor školy vytvořil Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, který byl nazván ‚Co se v Mládí naučíš‘ a který vychází z bývalého Vzdělávacího programu Základní škola – rozšířená výuka jazyků. Prvním cizím jazykem zůstala angličtina, ale věk, ve kterém se žáci s angličtinou začínají seznamovat, byl snížen. V naší škole s angličtinou začínáme již v první třídě.

Pokračování dále v článku…

 201009250932_EnDeFr.jpg

V tomto článku je zmapována historie i současnost výuky jazyků na naší škole od počátku 90. let minulého století do současnosti.

  V sobotu 14. června byly zahájeny oslavy otevření školy ve Stodůlkách v roce 1908, od kterého uplynulo sto let. V hale školy byla ve 13.00 hodin zahájena výstava o historii
 a současnosti školy a v rámci Dne otevřených dveří byly návštěvníkům zpřístupněny všechny prostory školy. Než se však otevřely dveře školy, shromáždili se v hale školy všichni pedagogičtí pracovníci, aby poděkovali své ředitelce PaedDr. Dagmar Nové za mnohaleté vedení školy a popřáli hodně zdraví a pohody do dalších let. U této příležitosti jí předali vázu s ozdobným nápisem ke stoletému výročí školy. Potom již do školy proudily zástupy návštěvníků. Přišli bývalí žáci i pedagogové. Výstavu navštívil také pan Petr Bratský, poslanec Parlamentu ČR a bývalý starosta Městské části Praha 13, a pan Petr Zeman, zástupce starosty MČ Praha 13. 

100leté Mládí ve 100důlkách
V článku se dozvíte něco málo z historie i součastnosti školy ...

Základní škola Mládí, sídlící ve starých Stodůlkách, oslaví letos 100 let od svého založení. Kdo by si v roce 1908, v roce jejího založení, pomyslel, že tato vzdělávací budova přežije obě světové války, že prožije další desítky let, a dokonce že bude plně fungovat i v 3. tisíciletí! V rámci oslav plánovaných v tomto roce uspořádáme mimo jiné výstavu týkající se historie naší školy. A proto Vás, vážení čtenáři, přátelé, zdejší rodáci, obyvatelé nejen Stodůlek, ale i dalších částí Prahy 13 a v neposlední řadě bývalí žáci, touto formou prosíme, kdybyste byli tak laskaví a zapůjčili nám na plánované oslavy tak významného jubilea jakékoli materiály související s historií naší školy, nejstarší školy v okolí. Materiály můžete buď do naší školy nosit, nebo je posílat na adresu Základní škola Praha 13, Mládí 135, Praha 5 – Stodůlky, 155 00, v tomto případě na obálku připište heslo „VÝROČÍ“. Zapůjčené materiály budou samozřejmě vráceny. Za jakékoliv přinesené či poslané podklady, prameny, dokumenty a další věci předem děkuje celý kolektiv ZŠ Mládí.

 

Děkujeme všem pamětníkům, kteří se s námi ochotně podělili o vzpomínky z doby, kdy ZŠ Mládí navštěvovali. Jejich výpovědi zaznamenali současní žáci a zpracovali v krátký dokumentární film. Uvádíme ukázky některých z nich:


Marie Havlůjová: Do školy v Mládí jsem začala chodit v roce 1923 a vyšla jsem v roce 1928. Když se stavěla škola, dávali stodůlečtí sedláci k dispozici potahy zdarma. Můj otec také jezdil s koňmi a vozil na stavbu školy materiál, např. písek, cihly a vápno.

Jaroslava Kadeřábková: Vzpomínám si, že pan učitel chodil po třídě s rákoskou a kdo zlobil - šup ho. A bylo to vyřízený! A ve třídě bylo ticho. Když jsem ve škole zlobila, měla jsem strach, že když můj tatínek potká pana učitele, zeptá se ho, jak jsem na tom ve škole. Bála jsem se, abych nedostala nejen od pana učitele, ale ještě doma od tatínka.

Jaroslava Šamoňová: Měli jsme čítanku Poupata ilustrovanou od Marie Fischerové - Kvěchové. Byla tak nádherná, hrozně jsme si jí vážili. Já ji měla do Vánoc přečtenou dvakrát. Paní učitelka půjčovala každou sobotu knížky. Byla o ně tenkrát bída, takže sobota byla nejsvátečnější den, že jsme si mohli půjčovat knížky.

Jana Sušická: Na Mládí chodila i moje maminka, já, moje dcera a teď i vnoučata, takže čtyři generace vzpomínají na tuhle školu.
František Vlasák: Dnes je učení pro děti mnohem složitější. V 1. a 2. třídě jsme měli jednoduché počty, teprve ve 4. třídě přibylo dělení a od měšťanky algebra. Na škole jsem neměl cizí jazyky, jenom němčinu. My jsme se ji neradi učili. Byla válka, Němci zavírali naše nejbližší do koncentráku. Lidi se báli. Žili jsme v jiné době, než se dneska žije.